V klasickém lednovém termínu se konal turnaj Prague Floorball Cup. Elévové složili namixovaný tým ze všech tří tréninkových destinací. V základní skupině skončili nakonec třetí a stejně tak i v nadstavbě. Hráči i trenéři odcházeli spokojení s dobrým vstupem do nového roku, neboť zažili doposud nejlepší herní výkony v této kategorii.

„V první řadě chci klukům poděkovat za super turnaj, bylo vidět zlepšení zápas od zápasu. Zaměřili jsme se na zlepšení řešení standardních situacích, což bych hodnotil pozitivně, protože kluci sami poznali, že když to udělají tak, jak jsme si říkali, že se jim dostává mnohem snáz na polovinu soupeře a zároveň jim více vychází hra do kolma. Dalším cílem bylo mít pevnou obranu, abychom nebyli rozlítaní a myslím si, že toto se nám také dařilo. Na klucích bylo vidět, že jsou správná a silná parta. Zároveň odehráli zatím nejlepší zápasy, co jsem je kdy viděl hrát. Utkání měla spoustu emocí, týmovosti, podpory a krásných poctivě vytvořených akcí. Za mě velký posun a spokojenost,“ řekl trenér Radek Šach.

Na stejném turnaji se představili i starší žáci. Úvodní duel s Vídní zvládli, když hráli celý zápas do plných. Soupeř měl ojedinělé akce. Otrokovice už ale nastavily Tigers zrcadlo - byly zkrátka lepší, rychlejší, technicky vyzrálejší a sehranější, i když Tygři ukázali lepší nasazení než v prvním zápase. V závěrečném utkání s Krnovem se pokusili hrát v tempu a diktovat hru. Jejich sok ale vyučil v efektivitě a nakonec vyhrál.

„Škoda, byli jsme lepší, měli více střel, šancí, góly ale dával soupeř,“ smutnil trenér Milan Hort, který našel pozitiva turnaje v podobě dobře zvládnutého systému do obrany a snahy dosahovat vytyčených cílů. Našel ale i slabé stránky především v koncovce, fyzické připravenost, přidržování míčků a kvalita přihrávek.

Další družstva už měla na programu klání v rámci Českého florbalu a tak je čekaly klasické ligové zápasy. Mladší žáci si v soutěži splnili rovnou povinnost pořádání v domácím prostředí v Čakovicích. Do turnaje šli bez tří klíčových hráčů a brankáře. Úvodní zápas byl nejflorbalovější ze všech. „Sparta nás hodně napadala a měla dobrý pohyb. Byli jsme ale opět horší před oběma brankami. Naše hra nebyla úplně ideální. Pořád nás trápí rozhodování a řešení situací v útočném pásmu. V obou dalších duelech jsme soupeře přehráli, nicméně se strašně nadřeme na góly. Naše produktivita je slabá. V tréninku na tom pracujeme a věřím, že budeme lepší,“ shrnul trenér Roman Janeba. Druhý den pak zažilo premiéru v novém roce i druhé družstvo mladších žáků, které se sešlo ve slabší sestavě. I tak si s nejvyšším košem poradili. „První ranní zápas jsme si vybrali náš nejhorší výkon na turnaji, nefungovalo nám tam vůbec nic. Po utkání jsme si k tomu něco řekli a proměnili sestavu. V dalších duelech jakoby hrál úplně jiný tým, všichni do jednoho byli hladoví po vítězství, dařily se nám hezké kombinace a hlavně konečně se začali všichni podporovat. V téhle sestavě jsme tam nejeli udělat výsledek, cíl byl pouze nespadnout, což se nám jednou výhrou a třemi prohrami povedlo, pro mě ale byl důležitý posun výkonu mezi jednotlivými zápasy,“ uvedl trenér Lukáš Valenta.

Mladší žákyně řešily před turnajem zejména složení realizačního týmu. Trenérka Kristýna Novotná onemocněla, Eliška Horáková měla vlastní zápasy na jihu Čech. Na střídačku tak zaskočil manažer klubu Vladimír Jambor.

„Zaměřovali jsme se na obranu hráče bez míčku. K tomu navíc forhend-checking, díky kterému jsme spoustu střel zblokovali. I díky tomu jsme byli schopni vyhrát zápas s Tatranem. S tímhle můžeme být výrazně spokojení a je na čem stavět. Obrana nám fungovala hodně dobře, díky ní jsme řadu zápasů zvládli do vítězného konce. Směrem dopředu ale bylo špatné vedení míčku. V tom máme strašný problém, abychom byli nebezpeční a mohli hned vystřelit. Výběhů bylo strašně málo,“ poznamenal Jambor.

Daleko mimo Prahu musely odcestovat dva týmy přípravek, které se potkaly v Mladé Boleslavi. Super bylo, že se na turnaj přihlásilo po dlouhé době dost dětí. „Sestavili jsme tým, kde ve třech formacích mohli být vždy dva zkušenější hráči a jeden ze začátečníků. Líbilo se mi, že děti byly skoro všechny soustředěné, snažily se o to, co jsme si říkali - začátečníci neodpalovat hned míček, vyvést ho z naší půlky a až pak ho případně posílat dopředu a ne před naší bránu, zkušenější kluci už ve dvojicích pěkně spolupracují, hledají spoluhráče, když nemůžou sami vystřelí. Všichni odjeli v dobré náladě a s dobrým pocitem z pěkné hry,“ těšilo trenérku družstva Orange.

Celek Black vedli mladí koučové. Simon Ščasný a Filip Snížek se snažili nejmenším předávat cenné rady. Děti z kroužků okoukávaly úplné základy.

Dorostenky vyrazily až do Kolína, kde odehrály dva rozdílné zápasy. V duelu s Kralupy nad Vltavou se rozjížděly a až od druhé třetiny ukázaly svůj um. „Holky se víc zaměřily na kombinaci, zlepšení nahrávek a aktivní nabízení hráčce s míčkem pro přihrávku. Sice padly jen tři góly, ale o to divácky atraktivnější a přínosnější,“ pochvaloval si trenér Jiří Podlaha.

Co se dařilo v prvním, přestalo fungovat v zápase druhém. Nové Strašecí bylo velice dravé, kondičně skvěle připravené a poctivě odmakalo všechno jak v útoku, tak především na vlastní půlce v obraně. „Když jsme si občas příliš pracně vypracovali šanci na gól, brankářka soupeře byla proti a předváděla až neuvěřitelné zákroky,“ podotkl Podlaha. S narůstající gólovou ztrátou se bohužel začala vkrádat nervozita. Snaha o kombinaci a aktivní tvorbu hry byla pryč. „Naše obranné dvojice občas marně hledaly příliš vysunuté nebo obsazené útočnice. Napadání založených protiútoků bylo laxní a nedůrazné. Berme prohru jako facku na probuzení před dalšími turnaji,“ uzavřel kouč dorostenek.