Hlavní událostí posledního letního víkendu se stala jednoznačně premiéra dorostenek v nejvyšší soutěži. Svěřenkyně trenéra Martina Dobra si odbyly úvodní dva zápasy a do sezony vstoupily nejlepším možným způsobem. Porazily jak Start, tak Spartu a na kontě mají plný počet bodů. Solidní základ. Samy ale ví, že těžší zkoušky, které je prověří mnohem víc, teprve přijdou.
Úvodní víkend zcela opanovala. Útočnice Veronika Balejová si připsala sedm kanadských bodů (5+2) a s přehledem vládne týmové produktivitě. Proti pražským Panthers stihla vstřelit i hattrick. Premiérové zápasy v Nehvizdech coby domácí hráčce jí vyšly na výbornou. Jedna z mnoha nových tvářích se rozpovídala i o tom, jak pro ní náročný poslední rok byl i proč je nyní vše lepší.
Konec prázdnin se stal pro ní velkým milníkem. Sedmnáctiletá Kateřina Holasová, která do Prague Tigers přišla z Milevska, otevřela na Poháru Českého florbalu gólový účet. K první brance v novém působišti jí stačily dvě a půl minuty. V dalším průběhu víkendu si navíc na ruku nasadila kapitánskou pásku a proti Světlé nad Sázavou přidala ještě asistenci. „Je to velký skok,“ přiznává nová tvář týmu. Zároveň dodává, že se v mezi Tygřicemi cítí dobře.
Hodně náročnou sezonu zažil hráč juniorů a mužského A-týmu Matěj Gross. Coby kapitán své kategorie dovedl tým ke stříbrné medaili, navíc si vyzkoušel i dospělou kategorii, ve které sbíral cenné zkušenosti. Největším momentem uplynulého soutěžního ročníku ale bylo bez pochyby vítězství ve druhé lize dorostenců, kterou ovládl se svými svěřenci při první sezoně na střídačce v roli trenéra.
V týmu je od jeho vzniku ještě v dobách a barvách Athletics. Nikola Červená se už řadí mezi jednu z ikon kompletní ženské složky. I pro ní byl čtvrtfinálový souboj s Ostravou v rámci Poháru Českého florbalu jistou symbolikou, kam až se ženy Prague Tigers dostaly. Také byla jednou ze dvou střelkyň, když otevřela skóre. Favorit ale duel otočil a zaslouženě vyhrál 8:2.
V duelu s Ostravou jsi otevřela skóre. Favorit ale hned vyrovnal. Nemrzí, že jste vedení neudržely déle a neužily euforii víc?
Euforii jsme si užily, poplácaly jsme se. Diváci se usadili. Napila jsem se a v tu chvíli padl gól. S plnými doušky si myslím, že jsme si to užily.
Jaký byl vůbec zápas s Ostravou?
Věděly jsme, že utkání bude těžší, tvrdší. Zároveň jsou pohárová utkání hraná na 3 x 15 minut, což hrálo v náš prospěch. Zachytala výborně gólmanka, holky v obraně výborně clonily. Všechno se tak sešlo, že stav utkání skončil 2:8.
Do jaké míry vás ovlivnilo, že jste museli improvizovat se sestavou?
Kosí se nám to slušně. Vyškrabáváme legendy a hráčky, které odešly. Slepily jsme sestavu. Nepociťovala jsem nijak, že by měl být tým rozpadlý.
S Janou Prokšanovou jsi u týmu od úplného začátku a teď jste hrály s Ostravou, s čímž jste asi před lety nepočítaly v nejnižší lize ještě v barvách Athletics. Co to pro tebe znamená?
Začaly jsme se scházet v tělocvičně, kde nás bylo sedm, osm. Postupně jsme pak rostly, měnily jsme trenéry, přicházely nové hráčky a zlepšovaly jsme se. Nikdy bych ale neřekla, že se z úvodního týmu dostaneme až sem. Onehdy nám Vladimír Jambor řekl, že nás za ženskou složku dostane do extraligy. Všichni jsme se mu vysmály a teď jsme s extraligovým týmem hrály vyrovnané a zajímavé utkání. Povedlo se mu to a já bych to nečekala. Po čtyřech letech, kdy hrajeme první ligu, tak už se pro mě nejedná o překvapení ale je to navazování na to, co jsme se za ty roky naučily.