K tvému hostování došlo těsně před nucenou pauzou. Jak k němu došlo?
Upřímně jsem se nacházel v situaci bez jistého působiště. Co začal koronavirus, tak jsem odjel domů na Slovensko a pokoušel se hledat nové angažmá. Na to se mi ozval Tomáš Večeřa s tím, jestli si chci vyzkoušet trénink. Po zvážení jsem se rozhodl, že ano. Nabídka se mi líbila a ocitl jsem se v Prague Tigers.

Když jsi neměl jisté angažmá, kde jsi strávil florbalové léto?
Absolvoval jsem letní přípravu v Košicích, které hrají slovenskou extraligu. V případě, že bych mohl studovat na dálku a nikoliv prezenčně, tak bych tam zůstal nastálo. Jinak jsem mohl prakticky zapomenout na působení v jejich áčku. Potřeboval jsem se ale vrátit do Prahy, tak jsem si řekl, že musím vyřešit i florbal. V mém věku je pro mě hlavní prioritou.

Kdyby ti vyšlo dálkové studium. Chytal bys tam?
V situaci, ve které jsem se nacházel, tak ano. Kdyby mi vyšlo angažmá v Košicích před nabídkou od Prague Tigers, tak bych tam pravděpodobně zůstal. Přeci jenom je to město, kde jsem vyrůstal. Navíc jsem se vrátil se získanými zkušenostmi odtud a xy věcí umím řešit tak, jak jsem se naučil tu. Teď, když jsem v Česku, tak si raději zahraju zde. Florbal je tady na mnohem vyšší úrovni. Mám nějaké ambice a větší možnost se někam dostat, když se mi bude dařit.  

Studium a florbal hrály klíčovou roli. Proč ses nakonec rozhodl pro Prague Tigers?
Líbil se mi mladý kolektiv podobný tomu, který byl ve Startu a kde byl téměř stejný koncept sestavit tým na hráčích, kteří jsou přibližně okolo mého věku. Tak jsem cítil, že by bylo fajn tu zůstat.

Pavel Dundr se nešťastně zranil hned v prvním kole, přitom měl být jasnou jedničkou. Jak velkou roli tohle hrálo v tvém přestupu?
Nešťastná náhoda nahrála tomu, že se obě strany dohodly rychle, protože bylo nevyhnutelné v co nejkratším čase sehnat dalšího gólmana.

Prague Tigers pokukávají i po vyšší soutěži, což v rezervě Startu nešlo. Hrály roli v tvém hostování i týmové ambice?
Jejich ambice jsem registroval už loni. Na tohle téma jsme v létě vedli rozhovor i s trenérem Vorlíčkem. Určitě chci týmu pomoci postoupit do Národní ligy. I pro mě je to osobní výzva. Myslím si, že kluci na ní mají a zaslouží si ji.

Ještě k situaci ve Startu. Vy už jste dlouho dopředu věděli, že po konci sezóny se tamější rezerva bude rušit, ať se děje cokoliv. Jak se člověk motivuje k zápasům, když ví, že chytá divizi, ale stejně vše směřuje ke konci?
Od chvíle, kdy jsem tam přišel, tak moje motivace byla chytat první ligu. Dva roky jsem trénoval s jejich A-týmem, občas jsem absolvoval trénink i s Chodovem. Bohužel trenér ve mně neviděl nějakou příležitost, takže jsem nedostal šanci ve druhé nejvyšší soutěži, ačkoliv jsem byl na soupisce áčka. V divizi jsem stále bojoval o to, abychom se dostal výš.

Jak jste se spoluhráči vnímali konec ve Startu?
Vnímali ho tak, že tým byl rozpuštěn z důvodu nedostatečně hráčské základny. K tomu navíc přišly zranění, střídavé starty na Chodov. Na třetině zápasů nám hrozila pokuta kvůli nízkému počtu hráčů na zápasech. Dále musíme připočíst Florbal Group a v tom jsem viděl větší problém, protože gólmanů bylo najednou hodně. Potenciální místa tak nebyla volná pro mě, protože přednost dostali chodovští junioři. Co mi bylo zřejmě už před tím, že to nebylo ideálně odkomunikované ze strany klubu. Určitě se pro mě jednalo o dobrou zkušenost.

Zmínil jsi Florbal Group. To jste si při zápasech nemohli nějak vypomoci?
Tím, že se jedná o spojení tří týmů, tak hráči Startu hráli prakticky všechny celostátní soutěže od superligy po divizi. Celkem se tak musela doplňovat čtyři družstva. Rezerva Startu vyztužovali tak, aby byla schopna vůbec hrát divizi. Od toho se vyvíjely i výkony. Pamatuji si, že při silnějším složení jsme porazili zrovna i Prague Tigers, následně jsme ale dostali i výprask od libereckých Panthers, protože nás hrálo málo.

Říkal jsi, že jednání ze strany Startu nebylo ideálně odkomunikované. Co se ti nezdálo?
Na to, že jsem tam strávil dva roky, tak mi informace byly podány pouze prostřednictvím mailu. Komunikace byla velmi odměřená. Co mě mrzelo víc, že jsem nedostal od nich žádnou alternativu, kde bych mohl pokračovat dál v kariéře.

Ty jako Slovák, kam bys ji podle výkonnosti zařadil v těch českých?
(Dlouze přemýšlí). Osobně si myslím, že by některé celky měly výkonnostně hrát na to v Česku první ligu. Trvalo by jim ale dlouho se jí přizpůsobit. V Česku se hraje mnohem tvrději. Roli v tom hrají i rozhodčí. Tady se hodně pouští hra tělem, kdežto na Slovensku ne. Florbal je tam méně kontaktní. Na Slovensku máme hodně technických hráčů, ale hra je pomalejší. Týmy se víc drží na míčku a snaží se něco tvořit, pak jsou tam celky, které hrají přesný opak a betonují. Nicméně si myslím, že Slovensko produkuje spoustu šikovných hráčů.