Byla jednou z hrdinek osmifinále poháru s Židenicemi, které ženy vyhrály 4:3. V důležité chvíli vzala Kateřina Kvapilová tíhu okamžiku na sebe a ujala se trestného střílení, které proměnila a nastartovala svůj tým k obratu. Tygřice následně zvládly roli favoritek proti týmům z Českých Budějovic. Dvaadvacetiletá hráčka, která hrála i v extralize, nyní předává nasbírané zkušenosti i dětem v přípravce na Rychnovské.
Hlavní událostí posledního letního víkendu se stala jednoznačně premiéra dorostenek v nejvyšší soutěži. Svěřenkyně trenéra Martina Dobra si odbyly úvodní dva zápasy a do sezony vstoupily nejlepším možným způsobem. Porazily jak Start, tak Spartu a na kontě mají plný počet bodů. Solidní základ. Samy ale ví, že těžší zkoušky, které je prověří mnohem víc, teprve přijdou.
Úvodní víkend zcela opanovala. Útočnice Veronika Balejová si připsala sedm kanadských bodů (5+2) a s přehledem vládne týmové produktivitě. Proti pražským Panthers stihla vstřelit i hattrick. Premiérové zápasy v Nehvizdech coby domácí hráčce jí vyšly na výbornou. Jedna z mnoha nových tvářích se rozpovídala i o tom, jak pro ní náročný poslední rok byl i proč je nyní vše lepší.
Konec prázdnin se stal pro ní velkým milníkem. Sedmnáctiletá Kateřina Holasová, která do Prague Tigers přišla z Milevska, otevřela na Poháru Českého florbalu gólový účet. K první brance v novém působišti jí stačily dvě a půl minuty. V dalším průběhu víkendu si navíc na ruku nasadila kapitánskou pásku a proti Světlé nad Sázavou přidala ještě asistenci. „Je to velký skok,“ přiznává nová tvář týmu. Zároveň dodává, že se v mezi Tygřicemi cítí dobře.
Rozhovor - st 15. 5. 2024
Nový turnaj 3 na 3 a specifická pravidla. Bursová: Na hřišti jsme nechaly všechno
Ve stínu probíhajícího mistrovství světa juniorek probíhal ve finském Lahti nový turnaj národních týmu ve formátu 3+1, který byl určen pro hráče a hráčky mimo nejvyšší soutěže. Premiérového ročníku se zúčastnil i zástupkyně Prague Tigers Nikola Bursová, která nakonec s týmem skončila ve čtvrtfinále na florbalkách pozdějších domácích vítězek.
Jak ses do Lahti a do českého týmu dostala? Oslovila mě Aneta Nigrinová z Vinohrad, že dává dohromady tým, který by se chtěl přihlásit na turnaj 3 na 3 ve Finsku. Jelikož mi to přišlo jako zajímavá příležitost a holky jsem znala, tak jsem na nabídku kývla. Pár dnů poté jsme byly kontaktovány z Českého florbalu, že nás vybrali, abychom na turnaj jely pod hlavičkou Czech Floorball Selection.
Jaké pro tebe bylo obléknout národní dres, i když se nejednalo o ten oficiální mezinárodní. Přeci jenom hrát se lvíčkem na prsou se nepoštěstí každý den? Jsem za tu možnost velmi vděčná. Na takovou chvíli se nedá připravit, cítila jsem se mnohem víc pod tlakem a před prvním buly jsem zahlédla na hodinkách tep kolem 140, takže nervozita byla také velká.
Jak sis nově vzniklý turnaj při jeho premiéře užila? Myslím, že mohu mluvit za celý tým když řeknu, že i když to bylo poměrně náročné, tak jsme si turnaj užily maximálně.
V čem byl turnaj náročný? Pravidla turnaje byla v některých věcech specifická a navíc jsme všechny zápasy odehrály během jednoho dne. Také z pohledu organizace jsme si musely většinu věcí zařizovat samy.
Co všechno například? Dopravu, ubytování a jídlo
Když bys měla nově vzniklý turnaj přiblížit k nějakému známějšímu, tak který by to byl? Těžká otázka. Jde o trojkový florbal, IFF (Mezinárodní florbalová federace) přesně nedefinovala pravidla pro nominaci týmů, takže to každá země pojala jinak.
Jak bylo pro tebe těžké se přeorientovat z toho klasického pětkového? Přechod na trojkový florbal by problém nebyl, jelikož v Česku jsou mezi florbalovou komunitou velmi populární letní trojkové turnaje. Horší to bylo s novými pravidly, kdy například při autu vždy rozehrával gólman a čas se stopuje jen po gólu. Člověk tak v podstatě nesmí ani na vteřinu vypnout a hra se extrémně zrychluje.
Jak moc velké problémy vám dělaly turnajové novinky v pravidlech, než jste si na ně zvykly? Chvíli nám trvalo se do toho dostat a přizpůsobit naší hru. Před turnajem jsme měly několik tréninků, kde jsme hrály i proti klukům a snažily se nasimulovat nová pravidla. V samotném turnaji bylo také důležité přizpůsobit hru metru, který nastavili rozhodčí a snažit se z toho vytěžit co nejvíc.
A co jste nakonec z toho vytěžily? Rozhodčí hodně pouštěli hru tělem, takže jsme se toho snažily využívat a získávat co nejvíce balónů právě z osobních soubojů. Myslím si, že právě díky tomu se nám podařilo Finkám, které později turnaj vyhrály, vstřelit nejvíce gólů ze všech týmů z celého turnaje.
A jak jste nakonec dopadly? Vypadly jsme ve čtvrtfinále právě s Finkami.
Jak bys vaše působení v Lahti okomentovala? Byly jsme si vědomy toho, že se taková příležitost nejspíš nebude opakovat. Na hřišti jsme se snažily nechat všechno, abychom na svůj výkon mohly být pyšné. To jsme si při závěrečném shrnutí po posledním zápase i vzájemně potvrdily.
A z hlediska organizace. Jak se ti líbil turnaj a co je potřeba vyladit do dalších ročníků? Fajn byla možnost tréninku den před zahájením turnaje. Mohly jsme si tak vyzkoušet povrch. Naopak mi přišlo, že by se dal turnaj více propojit se souběžně probíhajícím mistrovstvím juniorek. Zároveň jsme se musely organizátorů doptávat na nějaká pravidla, protože nebyla definována v oficiálních pravidlech turnaje.
Když už si nakousla MS juniorek. Jak byly oba turnaje provázané, nebo jste byly upozaděné? Jediná provázanost turnajů byla v tom, že se odehrávaly ve stejné budově.
A měly jste nějak možnost navštívit MS juniorek či se podívat na zápasy a zafandit? Ano, jako účastníci 3v3 jsme měly mírně zlevněné vstupné. My jsme šly juniorky podpořit na část semifinálového zápasu a pak na zápas o bronz.