Lepší vstup na dráze trenéra sis nemohl přát, že?
To určitě!

Co říkáš na to, že jste ovládli s dorostenci druhou nejvyšší soutěž?
Sezona od kluků byla výborná. Podle mě měli kluci na to hrát vyšší ligu. Zvládli by úplně v pohodě hrát druhý koš, možná i první. Parta si skvěle sedla. Hráči se hodně posunuli a za celý rok měli pouze čtyři prohry.

Kdy jsi začínal tušit, že byste mohli sezonu završit zlatou tečkou?
Od začátku sezony jsme šli do toho s tím, že chceme celou soutěž vyhrát. Zároveň jsme toužili ovládnout i juniorskou ligu, což se nepovedlo.

Sám jsi ještě věkem junior. Jaké bylo trénovat vrstevníky a ještě nedávné spoluhráče?
Snad s většinou jsem někdy hrál. Ze začátku to bylo trošku těžší, ale nechoval jsem se k nim, že bych byl nad nimi povýšený. Šel jsem na tu lavičku s tím, že je můžu něco naučit, být jejich kamarád a posunout je. Rozhodně jsem odmítl dělat nějakého florbalového boha, abych jim říkal, co dělají špatně.

Jak bylo pro tebe těžké držet odstup?
S většinou jsem byl kamarád, takže jsme se dokázali normálně domluvit. Rozhodně na mě nenadávali nebo tak nějak. Když měli problém, tak mi ho dokázali říct přímo a nebavili se o mě za zády. Ze začátku sezony to bylo horší, ale pak vše bylo v pohodě. Postupně se zvyšovala i kvalita tréninků.

Dokázal sis dupnout?
Dokázal. Sice nevím, jestli mě brali vážně, ale dokázal jsem to.

Co bylo pro tebe v roli trenéra nejtěžší?
Začátek. Před tím jsem trénoval přípravku a najednou jsem přešel k dorostencům, kdy se trénuje něco jiného. Tréninky jsou delší. Nejtěžší bylo pro mě mluvit během zápasů a o pauzách mezi třetinami, což mi dělá možná ještě teď problém.

Nejen mluvit, ale včas reagovat a změnit taktiku jsi musel v roli kouče. Jak sis vedl v tomhle směru?
Tohle mě možná bavilo i víc. Mě taktika baví a zajímá. Hodně jsem se učil od Jamba (Vladimíra Jambora) a Romana (Janeby), kteří do nás lili strategii od začátku a v podstatě od mladších žáků je to téměř to stejné. Musím poděkovat Jambovi, protože jeho tréninky mi hodně pomohly. Nějaká cvičení a taktiku jsem používal.

Čemu jsi věnoval nejvíce času?
Většinou jsem si řekl, co bych chtěl v konkrétním týdnu trénovat a podle toho jsem tréninky připravoval ve škole. Když jsem se nudil, tak jsem si sedl a za 45 minut jsem připravil trénink. Bylo to zajímavé, něco úplně jiného.

A co škola?
Naštěstí mám prospěch výborný.

Kromě trénování jsi hrál i za juniory. Jak jsi dokázal skloubit dvě kategorie a dvě odlišné role trenéra a hráče?
V podstatě jsem neměl volný víkend, ale florbal mě baví a nevadilo mi to.

Dokázal si přepínat mezi oběma rolemi.
Snažím se roli trenéra využívat i v juniorech, kde jsem byl kapitánem a vůdčí osobností. Snažím se i tam posouvat kluky.

V juniorech jste skončili nakonec druzí. Mrzí hodně, že vám těsně unikla obhajoba?
Finálový zápas byl hodně zvláštní. Hrálo se 55 minut a z toho jich 36 byl někdo vyloučený. Nepřišlo mi, že by porážka na mě tolik dopadla, když jsme prohráli. Už mám tak alespoň kompletní sbírku medailí.

Začátek sezony vám přitom nevyšel, nicméně jste se vzchopili. Je pro vás nyní stříbro o to cennější?
To jo. Do posledního zápasu sezony jsme neměli jisté play off. Výsledek je to dobrý, ale začátek jsme fakt hodně zaspali. Mysleli jsme si, že to půjde samo poté, co jsme loni vyhráli, avšak soupeři nás hodně rychle vyvedli z míry. Naštěstí jsme se zmátořili a dostali se do play off. Rozhodně se ale nejednalo o sezonu, ve kterou jsme doufali. Mohla být určitě lepší.

Co byla ta facka, která vás probudila k lepším výkonům?
Všichni jsme tam šli, že chceme vyhrát. Nechtěli jsme se uspokojit pouze zápasy play off. Po čtyřech porážkách na začátku jsme si fakt uvědomili, že to takhle nepůjde a musíme začít makat na trénincích mnohem víc a posouvat. V tomhle nám hodně pomohli muži, kdy jsme nemohli nic vypustit a chtěli vyhrát.

Jak berete zápasy s rezervními týmy těch, kteří hrajou v nejvyšší soutěži a musíte s nimi bodovat?
Mně osobně přišly zápasy proti nim lepší, protože hráli florbal a pak tam je například Traverza, která faulovala či sekala v každém souboji, což mi není úplně příjemné. Pořád jsme ale měli motivaci porazit Tatran nebo Spartu, kteří brali lepší dorostence. Porazili jsme je v obou zápasech a dokázali, že umíme hrát i proti takhle kvalitním týmům.

Už jsi nakoukl i do mužské kategorie. Co ti dala ona?
V mužích se rozhodně hraje víc do těla. Zápasy jsou fyzičtější, náročnější, což mě hodně posunulo. To samé, když jsme byli na hostování v nejvyšší juniorské soutěži. Delší zápasy, fyzicky náročnější, tvrdší florbal, což mě baví. Rád hraju do těla.

V regionální lize jste nastupovali i proti bývalým superligovým hráčům. Zkušenost k nezaplacení, že?
Bylo neskutečné, jak rychle si dávali míček. Pak už se jim nechtělo tolik běhat, takže byla naše výhoda, že jsme byli víc aktivní a víc běhali. Když ale oni byli víc na míčku, tak to bylo pro nás hrozně těžké, protože oni byli fakt šikovní. Když jsme se dostali do souboje, tak nás v pohodě přehráli.

Jaké nejcennější zkušenosti jsi získal?
Třeba, jak chodit do soubojů, kde nás v pohodě zfaulují, což se snažím přenášet i do naší ligy, jak soupeře postrčit a rozhodit. Hodně to pomáhá na psychice, že protihráč nezvládá dobře podobné situace. Dál je rozdíl ve kvalitně zakončení mezi námi a nimi. I když nemají tolik šancí, tak když se do nějaké dostanou, tak ji promění. Zatímco my si jich vytvoříme strašně moc a proměníme minimum.

Co bude tvým největším hnacím motorem do příští sezony?
Přijde mi, že jsme se hodně posunuli ve střelbě. Dost často jsme měli tréninky zaměřené na ní. Pomáhá nám to. I vedení míčku je lepší. Už s ním tolik nedriblujeme a taháme ho pouze forhendem. Hodně jsme se zvedli.

Už přemýšlíš nad příští sezonou?
Chtěl bych opět trénovat dorostence. Bavilo mě to. Kluci tam jsou fajn. Trénoval jsem občas i starší žáky, které teď jdou do vyšší kategorie. V juniorech si jdeme pro výhru, doufám. V mužích bych chtěl postup do divize. Chci se posunout o úroveň výš.

A nějaké osobní cíle?
Chtěl bych se zvednout ve střelbě, což je moje slabina. Dál se zvednout fyzicky, rychlostně, nabrat nějakou hmotnost a zrychlit hru. Loni jsem měl 25 kanadských bodů, tak teď by bylo fajn mít alespoň 40 bodů.

foto: Floorball Prague Games