Před dvěma lety byl plán mít muže do pěti let v 1. lize a ženy v extralize. Jak s ním zahýbal sestup mužů z Národní ligy až do regionální ligy?
V poslední sezoně jsme do značné míry přehodnotili sportovní cíle, kdy jsme měli stanoveno, čeho chceme dosáhnout s mužským i ženským áčkem. Současný mužský tým byl do značné míry postaven na hráčích odjinud. Ukázalo se, že to není věc, která by fungovala. Bez ohledu na to, zda by se mužům podařilo zachránit či nikoliv, jsme dospěli k závěru, že tohle není něco, co bychom chtěli do budoucna podporovat a jakým způsobem se v dospělých kategoriích prezentovat. Proto jsme řekli stop, ukončili jsme všechna střídává hostování i starty a v příští sezoně chceme hrát s hráči, co dýchají pro oddíl.

Znamená to, že jste se se všemi z ostatních oddílů rozloučili, nebo tady zůstanou?
To je spíš otázka na trenéra mužského áčka. Pokud vím, tak téměř nikdo z hráčů mužského A týmu, kteří zde byli na střídavé starty a hostování, tady zůstávat nebude.

Do jaké míry došlo ke změně klubové koncepce?
V příští sezóně s návratem do Národní ligy určitě nepočítáme, což ani není možné s ohledem na to, že budeme hrát nejvyšší regionální soutěž. Důležité je stabilizovat družstvo tak, aby se do něj dařilo zapojit mládež a mužský A-tým byl odrazem toho, jakým způsobem funguje mládež. Máme zde výborného šéftrenéra, který nastaví koncepci, jež funguje od přípravky až po juniory a nyní bychom chtěli tuto koncepci promítnout do mužského týmu. Cílem není hrát za každou cenu co nejvyšší soutěž, ale abychom tady vychovávali mladé lidi a naplňovali naše hodnoty.

Co Národní liga nastavila Prague Tigers za zrcadlo krom sestupu?
Pro oddíl se jednalo o poměrně velkou zátěž. V některých směrech jsme šli až za hranu. První věc se týká hráčů. Před sezonou jsme měli problémy sehnat trenéra a manažera družstva. Museli jsme si také pomoct hráči z jiných oddílů, neboť vlastní členská základna nebyla pro Národní ligu dostatečná. Organizačně jsme měli někdy problémy zajistit pořádání zápasů tak, aby bylo v souladu s předpisem soutěže hlavně co se týká videa. Ekonomicky se jednalo o poměrně dost nákladnou soutěž, která významně zatížila rozpočet oddílu.

Pocítí zatížení klubu nějak jeho členové do budoucna?
Naštěstí nepocítí. Přijali jsme ale rozhodnutí, že už nemůžeme jít další sezonu do finančního rizika nákladné soutěže. I kdybychom Národní ligu udrželi, tak si myslím, že bychom jí nebyli schopni přihlásit pro příští rok. Proto mužské áčko bude hrát nižší soutěž s ambicí postoupit do Divize.

Kdy by se tedy mohl povést návrat do Národní ligy?
Do ní půjdeme za předpokladu, až se splní dvě podmínky. První je sportovní – hráči, kteří budou primárně od nás, si jí budou schopni uhrát. Základní jádro musí být od nás a tito hráči si soutěž musí vybojovat. Nestojíme o žádné prostupování soutěží. Druhá je ekonomická. Soutěž jako Národní liga už nikdy nepůjde platit z příspěvků hráčů, což je všem jasné. Oddíl si na soutěž musí nějakým způsobem vydělat, zejména musí pomoci partneři, kteří budou ochotni na Národní ligu přispět. A tento benefit, který hráčům poskytneme, budou hráči oddílu vracet. Třeba tak, že budou chodit pomáhat na tréninky mládeže.

Budou muset trénovat, nebo stačí se jednou za čas podívat, aby se hráči v klubu znali navzájem?
Myšlenka je taková, že by každý hráč mužského áčka šel jednou, dvakrát za sezonu na nějaký trénink družstva mládeže a byl třeba tou hvězdou, která by ukázala, co umí a motivovala mládež k práci na sobě. Něco podobného už započalo v ženách, kdy se některé šly podívat třeba na tréninky dívek.

V jakém poměru se dá Národní liga financovat z příspěvků a darů od sponzorů?
V případě našeho družstva se dá v Národní lize zaplatit z příspěvků přibližně šedesát procent nákladů, zbytek se musí financovat odjinud.

Jak tohle vypadá v případě žen?
V tuhle chvíli není klub na extraligu žen ještě připraven. Vidím tři jasné problémy. První je ten, že si tým postup nevybojoval, ale byla mu extraliga nabídnuta. Pak bych se obával, že tým by měl obrovské problémy hrát vyrovnané zápasy v této soutěži. Druhá věc je ekonomika. Momentálně nemá oddíl dostatek prostředků na to, aby extraligu zaplatil. Musel by přijít sponzor, partner, který by oddílu pomohl. A třetí bod je, že nemáme zatím zázemí pro extraligu. Florbalová unie nám dosud neschválila halu v Nehvizdech, aby se tam extraliga mohla hrát. Bez toho si nejvyšší soutěž také nedovedu představit, protože se jedná o místo, kde budujeme ženskou složku a dokud tam nebudeme schopni extraligu hrát, tak nám to nedává smysl.

Jsou Nehvizdy pro vás stěžejním místem?
Budujeme tam zázemí po sportovní stránce se vším všudy. Chceme hrát extraligu tam, kde hráčky trénují, prostě Nehvizdy mají být komplexní místo, kde je ženská složka umístěná. Toto chápe i Městys Nehvizdy, který nás také podporuje. Navíc jsme našli skvělého partnera v Hynkovi Ondráčkovi, který nám pomáhá celé zázemí budovat.

Do jaké míry je problémem, že chlapecká složka sídlí v Čakovicích a dívčí v Nehvizdech?
Bohužel nemáme vlastní halu, kde bychom mohli obě složky rozvíjet současně. Musíme vždy hledat nějaké kompromisy a tohle rozdělení je relativně přijatelné. Obě haly jsou umístěné v oblasti, kde působíme. Samozřejmě by nám obrovsky pomohlo, kdybychom měli vlastní halu přímo někde v naší lokalitě. To je však běh na hodně dlouhou trať.

Co je teď pro Prague Tigers klíčová věc v rozvoji mládeže?
Z hlediska sportovního hlediska máme šéftrenéry mužské a ženské složky a na nich je, aby nastavili správné fungování. Do toho nemám ambici vůbec mluvit. Mně by se líbilo, kdyby se respektovala naše vize tedy vychovávat mládež nejen po sportovní stránce, ale i té lidské. Naší povinností je vybudovat k tomu potřebné zázemí a podporu. Co se týká ekonomiky, tak jsme si řekli, že v příští sezoně budeme chtít oddíl finančně stabilizovat. Po organizační stránce chceme zaměstnat další osobu na hlavní úvazek. Cílem je mít od září tři zaměstnance na plný úvazek, kteří budou pro oddíl pracovat a dýchat.

Jako všechny ostatní subjekty se i Prague Tigers museli potýkat s inflací, nárůstem cen energii a spoustu jiných překážek. Jak uplynulá sezona byla náročná z pohledu celého oddílu?
Nějakým způsobem jsme s tím bojovali a před sezonou jsme museli přistoupit ke zvýšení příspěvků. Dramaticky se nám zvedly náklady na pronájmy sportovních hal a i některé platby, za kterými stojí Český florbal jako je například startovné, odměny rozhodčím, cestovní náhrady. Všechno se propisuje do celkových nákladů oddílu, proto jsme přistoupili ke zvýšení členských příspěvků, abychom alespoň kompenzovali zdražování na straně nákladů. Zároveň jsme udělali nějaké kroky v rámci organizace oddílu, abychom zlepšili efektivitu, což je věc, na které pracujeme i pro příští sezonu.

Co to znamená?
Náš oddíl zaměstnává poměrně mnoho osob na nízké brigádnické úvazky a nemyslím si, že vše funguje, tak jak má. To znamená platit méně lidí, ale zvýšit jejich úvazek. Je lepší mít jednoho člověka na plný úvazek než pět na pětinový. I tímhle způsobem jsme uvažovali. S cenami ale bojujeme dál. Snažíme se udržet nějakou soběstačnost oddílu. Nejvíce nás trápí, že máme před prázdninami, avšak dotace od Národní sportovní agentury, pražského magistrátu a jiných subjektů, které jsme podali, tak stále z větší části nemáme na našem účtu. Tyto finance přijdou až ve druhé polovině letošního kalendářního roku, což nám dělá obrovské problémy z hlediska cash flow, neboť z těchto zdrojů máme hradit náklady vynaložené i v první polovině roku.

Z čeho tedy nyní oddíl čerpá?
Dojíždíme nějaké provozní prostředky, které máme třeba do konce srpna. Kdyby ani pak nepřišly prostředky z dotací, tak už budeme mít velké problémy. To je však osud mnoha sportovních oddílů, tedy z právního hlediska spolků, jejichž rozpočet je z podstatné části postaven na dotačním financování. Před časem jsme se účastnili dotazníkového šetření Národního kontrolního úřadu, ve kterém jsme pozdní vyplácení dotací označili za hlavní problém současného systému dotací přes Národní sportovní agenturu. Přitom se v jejich případě nejedná o projekty, kde by se musela složitě posuzovat kvalita projektu, ale celá dotace je založena na do značné míry objektivních kritériích jako jsou velikost členské základny, účast ve svazových soutěžích a frekvence tréninkové činnosti.

Co bys řekl závěrem?

Rád bych poděkoval všem členům, ať už z mládeže nebo dospělých, jejich rodičům a partnerům oddílu za minulou sezónu a věřím, že při nás budou stát i v sezónách následujících. Největší poděkování však patří lidem, kteří pro oddíl pracují, často jen za minimální odměnu, ale odvádějí skvělou práci především proto, že Prague Tigers mají v srdci a tomuto projektu věří. Speciální poděkování patří manažerovi oddílu, kterým je Vláďa Jambor, za to, jak celou naši organizaci spojuje a posunuje dál. Těším se, že se se všemi budu i v příští sezóně potkávat na florbale.