Proč ses rozhodl před sezónou právě pro Prague Tigers?
Pro Prague Tigers jsem se rozhodl hlavně z důvodu hrát florbal pro zábavu a bavit se tím. Menší počet tréninků a zápasů mi v danou chvíli naprosto vyhovoval.

Byly ve hře i jiné varianty?
Ve hře byla ještě varianta jít do Kobylis, protože od nich bydlím kousek a už jsem tam hrál na střídavý start, takže kluky jsem znal a hodně jsem váhal.

Co nakonec rozhodlo pro Prague Tigers?
Nakonec rozhodlo to, že tady je spousta mladých kluků, se kterými jsem dřív nastupoval nebo naopak proti nim hrál a doufal jsem, že mě v klidu přijmou do party.

S kým jsi přestup nejvíce komunikoval?
Ohledně přestupu jsem nejvíce komunikoval určitě s Véčou (Tomášem Večeřou), ale ještě před tím, něž vše bylo potvrzené jsem si hodně psal s Fišim (Šimonem Fišerem), Pelíškem (Vojtěchem Pelechem) a Čendou (Čeňkem Kašparem), s nimiž jsem dřív hrál v Tatranu.

V tvém přestupu hrála hodně velkou roli dvojice Fišer-Pelech. Byli oni dva hlavním důvodem, proč jsi zamířil do Prague Tigers?
Určitě byli jeden z důvodu to stejný Čenda Kašpar a Andy Svatoš. Pak jsem samozřejmě znal i kluky ze Sparty např. Vildu Kavana. Mladá generace mě hodně táhla do Prague Tigers, následně přátelská atmosféra a sranda na tréninkách, a celkově pohoda.

Co ti oni řekli? Jaké ti dali reference?
Moc mi toho neřekli. Jen, že je tam většina kluků stejně stará jako já, což se mi líbilo. A že máme dvakrát týdně trénink na Barrandově (směje se).

Co jsi stihl za tak krátkou dobu poznat v týmu potažmo v klubu?
Jednalo se o opravdu krátkou dobu. Tolik jsem toho ani poznat nestihl, určitě jsem se ale stihl seznámit s týmem, trenérem a prostředím.

Slučuje se filozofie a ambice Prague Tigers s těmi tvými?
Když jsme se bavili s Davem (Davidem Vorlíčkem), tak ambice a filozofie se nám ze začátku shodovali. Uvidíme, jak to bude dál.

Dokonce se o tebe zajímal i trenér Kladna Jan Pazdera, proč z toho nakonec sešlo?
Jan Pazdera mě lákal do Kladna, to je pravda! Taky to pro mě byla super zkušenost, za kterou mu hrozně moc děkuju. Nakonec jsem ale dal přednost škole a osobní kariéře, proto jsem mezi Kanonýry nešel.

Jak jsi vnímal, že to nakonec nevešlo?
Ze začátku to bylo celkem v pohodě, ani jsem se tím tolik netrápil. Postupem času jsem si ale říkal „Kde bych byl teď, kdybych do Kladna šel?“, což mě ale po pár týdnech přešlo. Takže jsem celou situaci vnímal víceméně v pohodě.

Jaké očekávání měl od tebe realizační tým PT?
Trenéři ze začátku asi nic moc očekávání neměli, byl jsem spíš takový dost technický hráč a dost jsem nahrával. Jakmile mě ale dali do útoku s Čendou Kašparem, zjistili, co spolu dokážeme a očekávání začínala růst.

A jaká byla tvá očekávání?
Moje očekávání byla taková, že jdu úplně do nového klubu a může se stát, že mě vůbec tým nemusí přijmout, takže jsem tam šel dost s respektem k ostatním. Postupem času mě začínali brát a pak už jsem jen chtěl ukázat, co umím.

Máš na sebe větší a tvrdší očekávání. Byl jsi kapitán Tatranu a člen širší reprezentace?
Mám na sebe očekávání jako kdokoliv jiný v šatně. Myslím si, že je jedno, jestli je tam kluk z Tatranu nebo třeba z Neratovic. Důležitý je předvést maximální výkon a s tím jsem tam vždycky šel. Co se týká širší reprezentace, tak tam jsem byl pár trénincích, ale maximálně tak do počtu.
 
Byl jsi členem širší reprezentace juniorů, ale nominace tě vždy minula. Čím si to vysvětluješ?
Vysvětluju si to tak, že tam byli prostě ještě mnohem lepší kluci, který dokázali florbalem žít.

Jsi ročník, který následně vybojoval pro Česko historické zlato. Vnímal jsi celý šampionát a jeho průběh jinak než většina lidí například s pachutí toho, že tam nakonec nejsi?
Naopak klukům jsem titul hrozně moc přál. Bylo tam asi sedm kluků z Tatranu a jeden brankář. Všem jsem dělal oporu, buď jako kapitán nebo prostě kamarád, fandil jsem jim.

Zlatá medaile mohla viset na krku klidně tobě. Mrzí tě to, žes nebyl v Kanadě, nebo už ses s tím srovnal a smířil?
Ano. Trochu mě to mrzelo, že tam s nimi nemůžu být, ale z větší míry jsem si to vynahradil mistrovským titulem s juniory Tatranu v sezóně 2018/19.

Byl jsi součástí extrémně silného ročníku. Pomohlo ti to nebo případně uškodilo ve florbalovém růstu a v čem?
Těžko říct. Určitě mi to hrozně pomohlo, vyrůstat vedle hvězd jako je Filip Langer nebo třeba Lukáš Kříž. Jsem si jistý, že tyhle jména uvidím za pár let v SSL (švédská Superliga). Ale taky to mělo následně i občas negativních dopadů být vedle takových talentů.

A co směrem k juniorské reprezentaci? Nehonila se ti myšlenka, že kdybys byl mladší/starší, že by ses na MS dostal?
Určitě ano, ale to jsem si mohl maximálně tak představovat a na to si nepotrpím. Já raději realitu.

Nicméně i tak ses stal alespoň juniorským republikovým mistrem s Tatranem. Jak na tohle vzpomínáš?
Neuvěřitelně hezky! Je to moje asi nejhezčí vzpomínka a dlouho bude!

Tvým vzorem je Martin Östholm. Proč právě on?
Je to jeden z nejlepších obránců světa. S jeho příběhem a kariérou se mi hrozně líbil, ale časy se mění a teď už se můj vzor změnil.

Marek Beneš s ním dokonce nastupoval v jedné lajně. Neřekl sis prostřednictvím jeho o podpis či nějaký suvenýr?
To jsem nikdy neudělal a ani mě ta myšlenka nenapadla, podpis a fotku jsem si od něj získal sám osobně na Czech Openu.

Nastoupil jsi pouze do dvou zápasů do Prague Tigers. V tom druhém a zároveň posledním jsi zaznamenal asistenci. Byla to z tvého pohledu spíš labutí píseň?
Z mého pohledu to byl můj osobní nekvalitní výkon, chtěl jsem od sebe mnohem víc. Takže do nové sezóny určitě vkročím tou správnou nohou.

Je velmi pravděpodobné a téměř jisté, že se sezóna už pro vás nerozjede. Jaké máš plány na nadcházející jaro, vyjma těch florbalových?
Určitě chci hodně času strávit s přítelkyní. Plánoval jsem vyrazit do světa a podívat se na kulturu jiných měst ale i to bude dost těžké v současné době. Takže se určitě budu dost věnovat sobě a svému osobnímu růstu, jak kariérnímu, tak fyzickému.

Jaké si dáváš případné cíle do roku 2021 případně sezóny 2021/22? (jak individuální, tak týmové)
Osobně bych se rád viděl ve vyšších příčkách kanadského bodování a s týmem chci jednoznačně postup.

Jak moc se těšíš na moment, až nastoupíš do zápasu?
Nepopsatelně.

Co bys vzkázal všem členům a příznivcům Prague Tigers do roku 2021? 
Sice tahle doba není úplně optimální, ale takového prostoru a času, co teď máme pro svou rodinu, přátelé a hlavně to nejdůležitější pro sebe! Všem přeju hlavně zdraví! To je teď to hlavní.